radosti života

má vášeň č. 1 = nasávání informací
27.08.2023

Nejdřív jsem si myslela, že tou největší radostí mého života je cestování. A ano, je opravdu mou velkou vášní.
V tom jsem se našla. A bohužel, až po padesátce. Ale ještě že vůbec, no ne?! ;-)
Takže jsem si ho vlastně pořádně neužila.;-) Ještě to přijde! Musí! Chci! Prosím! Moc si to přeji!

Cestování je vlastně takovou podúrovní nasávání informací, které jsem postavila na první místo.
Zatím. Člověk nikdy neví, jak se mu měřítka posunou.
V tomto si mohu dovolit být k sobě benevolentní:-) a nekonzistentní. Vždyť o nic nejde - jen věcné vášně, radosti, které mohou být ovlivňovány vývojem života a tím i přeskupovány.
Cestování vlastně z části naplňuje získávání nových informací, to protože je o objevování neznámého a tím zároveň bezbřehým nasáváním ...

Roky pociťuji, že doslova trpím;-) nedostatkem informací.

Možná i z toho pramení má neukojená touha po setkávání se s lidmi,
kteří jsou ve svých oborech profíky -
se spisovateli, výtvarníky, fotografy, someliéry, kuchaři,
módními návrháři (ježíš jak já miluji látky, střihy, módní přehlídky), hudebníky, intelektuály ...

Ale i s lidmi, kteří svou profesi milují a jsou jí odevzdaní - výrobci modrotisku, kozího sýra, krejčí, ševci, sadaři, kaligrafiky, ilustrátory, business nadšenci, cestovateli, lidmi nadšenými do angličtiny ...

Je jich mnoho, které bych ráda potkala a povídala si s nimi.
Možná ještě lépe, já bych jim jen naslouchala, to by mi stačilo k radosti.

Bohužel, až doslova na pár jedinců či navštívených přednášek, jsem tu možnost v životě neměla.
Přála bych si být mezi těmito lidmi. Ne kvůli sbírání podpisů či fotek s nimi.
Ale kvůli nasávání jejich životních zkušeností z jejich oboru.

existuje několik forem nasávání - tak například

Pomalu je jedno, z jaké oblasti jsou informace (no, o kvantové fyzice by to třeba být nemuselo).
To podstatné je, že se povídá o něčem, co mě obohacuje, překvapuje a rozšiřuje obzory.
Ale hlavně mi to dělá radost, těší mě to.

Mou vášní jsou, překvapivě;-), i degustace - jídla, vína, kávy, piva ... Jak já si to užívám, vnímám každý detail informace, vůně, chutě, stylu přípravy ...

Mám taky velkou knihovnu, bohužel tím i nepřečtených knih. Nebo možná naštěstí - pořád mám kam sáhnout! Miluji číst si. Vnímám moc ráda grafiku obalu, vazbu, použité písmo, barevnost a kvalitu papíru, zda je použita látková záložka, zda je písmo dostatečně vzdálené od vnitřní vazby, aby se dala kniha dobře číst ...

• miluji vazbu knih, jejich tvorbu. To pramení ještě z dob mého studia na grafické škole. Měli jsme tam knihtisk a okrajově další k tomu navázané techniky.
• miluji fotografii, zejména černobílou - momentky, ukazující život ve všech jeho směrech ...
• miluji webináře, konference, výstavy, divadla, muzikály, filmy, seriály, dokumenty!, sbírání známek ...
• miluji vařit různorodou kuchyni - thajskou, indickou, korejskou, vietnamskou, mexickou ... (i českou;-))
• miluji vlastně psaní!, na to bych málem zapomněla
• miluji hudbu - emoce v ní skryté i otevřené, barevnost tónů, hloubku hlasu ...
• miluji malovat akvarelem
• jo a miluji se učit anglicky - to je vlastně má nekonečná vášeň. Škoda, že nemám víc času, chtěla bych ji umět brilantně. Nyní, s odřenýma ušima, jen B1.;-(, ach jo.
  
  
• Miluji a miluji, miluji Tě, miluji Tě - mě Vám najednou napadl refrén z písničky Lucie Bílé. No co se mnou naděláte, že? Sice píšu o věcných vášních a ona zpívá o lásce, ale není to vlastně jedno?:-) 
  https://www.youtube.com/watch?v=RAhtH4LnToY 

Jsem tak daleko ve svém nasávání informací, že mám v plánu, až budu v důchodu, že budu chodit do školy třetího věku. To už vím nějakých minimálně pět let. SUPER, no ne?!

PS: Mohu nasávat neustále a nikdy nebude dost. A víte proč? Protože můj mozek je ke mě milosrdný. Mám v něm gumídky, kteří mi gumují, co oni sami rozhodnou mi vymazat. Historická čísla, tvrdá fakta jsou pro mě zbytečná. Zato hezky podaný balast mi pomáhá si na některé životní střípky vzpomenout. A tak prohlídka Londýna s českým výkladem královsky;-) podaným ve mě způsobil, že ne vše bude zapomenuto. Snad.:-)
Dávno se znám a tak vím, že je dobré o sobě vědět, že si vybavuji jen úryvky ze života a že i kdybych se rozkrájela, encyklopedie ze mě nebude. Jsem ráda, že už se tím dávno netrápím. Ono totiž, za nějaký ten čas, si tím pádem mohu informace poslechnout znovu;-).