věřme, že to tak nebylo zamýšleno

19.08.2021
Drobnost, která se mě dneska dotkla, se nese ve slovech "pojďme, pojďme!". Jsem si vědoma, že z pohledu z venčí by se mohlo zdát, že o nic nejde. A ono opravdu nejde o nic zásadního. Jen o něco, co mě staví do jiné úrovně, než bych měla být. Cítím se po těch slovech ponížená.

Nejdřív bych si ale měla posypat popel sama na hlavu. Před pár dny jsme se s ex bavili a já mu v jednu chvíli řekla, že je lempl. Bylo to ode mě až tak rychle vyřčené, že jsem sama sebe tím dost překvapila. Doteď si to vyčítám, protože to patří mezi slova, která by zejména k těm, které jsme milovali, neměla být vyřčena. Snad mi může být malou omluvou, že se jednalo o zdravotní stav mého ex, který závažné onemocnění nechal přes 2roky bez kontroly. A protože jsem se vnitřně zlobila, že je takový lempl na své vlastní zdraví, vylétlo to slovo ven. Myslím, že na to nezapomene. A mimochodem, už má po zdravotní kontrole. Stálo tedy zato ho trochu nazvednout. Nebo ne?

A teď k tomu, o čem jsem chtěla napsat. Dneska jsem požádala mého ex, aby mi pomohl dát sítě do umytých oken po celém domě. Jeden je nenandá. V průběhu jsem byla odvolána dát úkoly člověku, který u nás byl najat na jinou práci a nebylo dobré, aby měl časové prostoje než já doinstaluji s ex sítě. Chvilku to trvalo, dobrých 10minut. Když jsem oznámila ex, že už jsem práci zadala a jestli může, že bychom mohli pokračovat v instalaci sítí, ozvalo se "tak pojďme, pojďme". Byl to styl, kterým je zvyklý úkolovat u nás opilce, dirigovat je silou a tónem slova kam potřebuje. Je to styl, kdy není zvyklý moc používat prosím a děkuji. Nejspíš je v něm zakotveno co kdysi řekl - že za práci není třeba děkovat, když se za ni platí. Možná tento názor od té doby změnil, to já ale nevím. V každém případě mi z těch dvou slov bylo smutno.

Jsme v takové patové situaci. Rozvod proběhl dávno tomu na zad, už ani nepamatuji kolik je to let (nějakých 10let asi). V tom problém není. Zato majetek vypořádán není. A tak bydlíme dva v jednom domě. Já lezu "po čtyřech" (obrazně napsáno) a pečuju o co jde - koordinuji opravy na vrátkách, zvonku, zakódování vstupů, mytí všech oken, recykluji všechen odpad, sázím, zalévám a zvelebuji zahradu. A občas, když si vzpomenu, zaleju i trávník. To byla dříve práce ex. Jenže ten nyní, poté, co jsme se domluvili, že se odstěhuje dělá, že to nevidí. Nebo už se rozhodl, že to není jeho. Tak jako přistupuje nyní k mytí oken (neprojeví ani že je rád, že ta v jeho části budou umyta) a k instalaci sítí do oken přistupuje stylem " pojďme, pojďme" nebo-li "dělej, nemám čas na tebe". To už trochu přetáčím význam jeho slov. Mohlo a nemuselo to v tom být. Spíš se snažím na tom nějak vyjádřit, jak se po těch slovech cítím.

Poníženě, smutně, malinko otrocky? Tak už abychom bydleli od sebe. 

pokusné zvířátko

21.01.2023

Zdá se, že se osvobodilo dříve, než ho pokusy umořily.